V lásce se vzdává žena muži, v posteli muž ženě.
Muž, který se rozchází se ženou z vlastní viny, má zpravidla čistší svědomí než ona.
Ženy žijí déle než muži, protože mají to privilegium, že se starají víc o jiné než o sebe. Starost o sebe zkracuje život.
Ženy nemají pravdu, chtějí-li se vyrovnat mužům, protože mezi nimi není žádná nerovnost, nikdy nebyla, je pouze podmíněná potřeba. Žena potřebuje muže pro jeho sílu, muž zase ženu pro její slabost.
Žena čeká na muže jako pavouk na mouchu.
Žena se zřídka kdy po druhé zamiluje do téhož muže.
Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.
Muži se dělí na dvě skupiny. Jsou zdvořilí a nezdvořilí. Nezdvořilý muž nenabídne dámě své místo. Zdvořilý muž, když postřehne vstupující dámu, zamhouří oči a dělá, jako když spí.
Muž, který není ochoten říkat ženě, co ráda slyší, není jí hoden.
Ženy jsou důležitým spolutvůrcem toho, čemu se říká kulturnost srdce. Ony nás nutí uchovat si mužství, čímž nemyslím označení pohlaví, nýbrž kvalitu charakteru.
Co v muži skutečně je, se pozná až podle toho, jak ráno obstojí v závěrečných milostných zkouškách.
Jsou muži a muži. Někteří dokážou udělat šťastnými mnoho žen, a některým se z bídou povede udělat nešťastnou jednu jedinou.
Ať je mužský jako žába, pořád lepší než-li bába.
Stará budu teprve tehdy, až nedostanu muže, po němž zatoužím.
Žena dává muži velmi mnoho: domněnku, že je hlubší, než skutečně jest.