Ponížit muže je posledním cílem ženské ctižádosti.
Co v muži skutečně je, se pozná až podle toho, jak ráno obstojí v závěrečných milostných zkouškách.
Muž sotva kdy učiní ženě nějakou milou nabídku, aniž to ona vytuší o několik okamžiků dříve.
Upovídané ženy mluví, aby nic neřekly, upovídaní muži, aby nic nedělali.
Je lépe pro ženu, aby si vzala muže, který ji miluje, než aby si vzala muže, kterého miluje.
Žena se zřídka kdy po druhé zamiluje do téhož muže.
Muž by se často spokojil jen s drobnými projevy přízně od ženy, jíž se dvoří, ale neodvažuje se být nezdvořilý a stane se jejím milencem.
Neříká se neprávem, že žena je mužovou polovicí, neboť ženatý muž je už jen polovinou muže.
Když žena učiní z muže osla, namlouvá mu, že je lvem se železnou vůlí.
Žena zachází s muži jako šachista s figurkami. Sáhne na jednu, ale zrak jí upíná na druhou - možná že s ní udělá lepší tah.
Ženy mají rády zanedbané muže, neboť se mohou cítit nepostradatelné jako jejich pečovatelky.
Nejlepší zbraní ženy je mužská fantazie.
Komické - každý muž si přeje být u ženy ten první, ale žádný ten poslední.
Muž může platit za velkého ducha před Hospodinem a vypadat přitom jako vagabund. Žena ale musí být velni slavná, aby si mohla dovolit chodit s vyčuhující spodničkou.
Tři druhy mužů se špatně vyznají v ženách - mladíci, muži středního věku a starci.