Když se do knihy dívá opice, nemůže z ní vyhlédnout apoštol.
Dříve jsem míval málo úcty k dospělým. Byl to omyl, člověk nikdy nestárne.
Můj život je vlastně velmi šťastný, až na chvíle, kdy je zpropadeně nešťastný.
Až všichni všechny povraždí, počítače budou vyprávět o lidech, tak jako lidé vyprávěli o bozích.
Když už tě lidé nezraní úmyslně, pak to jistě udělají z neobratnosti.
Chápu, že je možné ze žárlivosti zabít, sám sebe zničit, oddat se alkoholu, dělat cokoliv, jen ne nečinně čekat a snažit se zapomenout.
Když popíjíme, starosti podřimují.
Příroda je stále otevřená kniha a jen v ní opravdu stojí za to číst.
Štěstí je dobré zdraví a zlá paměť.
Nerozum je pro člověka z běd všech nejhorší!
Láska je pyšný a svěží kvítek, věnčící a završující život individua. Ale jako všechny ostatní květy i ona musí být rozvinuta jednou stranou, a to tou lepší, ke společnému nebi.
Zdravý rozum se nedá podchytit statisticky.
V okamžiku lásky vše trvá navždy a nic víc neexistuje.
S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá.
Láska je vždy odpovědí, ale když na tuto odpověď čekáme, sex nám podhodí vždy hodně otázek.