Když se do knihy dívá opice, nemůže z ní vyhlédnout apoštol.
Dříve jsem míval málo úcty k dospělým. Byl to omyl, člověk nikdy nestárne.
Lidé pracují daleko lépe a vynakládají větší úsilí, když je pochválíme, než když je kritizujeme.
Bohové nebojují proti hlouposti - tyjí z ní.
Můj život je vlastně velmi šťastný, až na chvíle, kdy je zpropadeně nešťastný.
S nepříjemnými lidmi je snadné vyběhnout. Umění je s nimi vyjít.
Manželská věrnost je zaručenou cestou k impotenci.
Nikdy nemá moře dost vody, královská pokladna dost zlata a mudrc moudrých slov.
Zdárná rodina je ten nejkrásnější dar Boží. Já bych ji přirovnala k naladěné lyře: každá struna jiný tón, a přece vspolku nejčistší souhlas.
Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.
Nerozum je pro člověka z běd všech nejhorší!
Vždy nestálý a měnlivý tvor je žena.
Ženy bývají jen náladové, kdežto muži plní předsudků.
O písni Klobouk ve křoví: "Tato píseň ohraničuje území, v němž bezradnost z nesmyslna je vyvažována vírou v hluboký smysl srandy".
Láska je onen rozkošný interval mezi setkáním s krásnou dívkou a objevem, že vypadá jako kapr na suchu.