Ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života.
Dnes platí už muž za gentlemana, když vyjme cigaretu z úst, než ženu políbí.
Lidský věk svůj průběh přesně stanovuje a je to jediná cesta přírody, a to docela prostá. Každému životnímu období je přidělen vhodný a pravý čas.
Ženě nestačí milovat muže. Aby byla šťastná, musí tu být ještě druhý muž, kterého bolí, že ona miluje toho prvního.
I příbuzní jsou naši bližní. Milujme je. Přijedou-li za tebou na daču chudí příbuzní, nebledni, ale zvolej vítězoslavně: "Dobře, že to není policie!"
Ženy si často stěžují, že jich mužové nechápou. Nevědí, že je to jejich štěstí.
Dějiny světa jsou světový soud.
Stáří se má ctít, mládí bránit.
Ženy ničeho nedosáhly. Kdysi bývaly nerovnoprávné s pravými muži. A teď jsou rovnoprávné s nijakými.
Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.
Znalosti lidí se člověk naučí buď bez učitele, anebo vůbec ne.
Jako prezident je člověk otrokem protokolu, jako autor pamětí otrokem svého nakladatele.
Myš před kočkou v návětrné straně, jehně pod kozou, muž pod pantoflem - nešťastníci, předurčení k záhubě.
Kdybychom věděli, jak moc nás Bůh miluje, umřeli bychom štěstím.
I v mladé hlavě se někdy najde starý rozum.