Ceníme si více povznášejícího klamu než tmy přízemních pravd.
Láska je akt, nemající významu, protože je možné opakovat jej nesčetněkrát.
Většina lidí prožije začátek svého života tak, že jsou jejich poslední dny nesnesitelné.
Přátelství stejně jako láska pramení z nedorozumění.
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil.
Na světě je dnes už tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papíru.
Opravdové přátelství nemluví, ale jedná.
Touha pohlaví je hlad. Co s hladem? Musí být ukojen. Třeba byl ukojen blátem. Je to tak všední, tak přirozené. Jaký to nepěkný obraz člověka!
Milovat znamená ve štěstí druhého nacházet štěstí vlastní.
Když šíp mine cíle, střelec viní z toho sama sebe, a ne druhého. Tak jedná i člověk moudrý.
Šaty dělají muže.
Láska je neobyčejně závažný důvod, který ospravedlní všechno.
Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti, nebo němé tváři, nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám. Neboť nepůjdu znovu touto cestou.
Pravda není v opojení, pravda je v jasnosti. Ale té jasnosti má předcházet opojení.
Jeden z našich největších omylů je myslet si, že nám časem přibude něčeho jiného, než let a smutku.