Diogénes měl jediného otroka a ten mu utekl. Když mu ukazovali, kde je, soudil, že nestojí za námahu přivést ho zpátky. Prohlásil: "Byla by to hanba, kdyby Manes mohl žít bez Diogéna, a Diogénes bez Mana ne."
Dluh dělá z člověka otroka.
Právě chyby dávají někdy obrazu život.
Láska k druhému je metoda, jak naší sebelásce zajistit další trvání.
Zkušenost je skvělým učitelem.
Žena nalézá jistě rozkoš v tom, trpí-li pro toho, koho miluje!
Žádná žena není tak atraktivní, aby ještě nezískala ve světě svící a ve večerní toaletě.
"Chcete, nechcete", říkám každé ženě a pokračuji: "Nejsme přece děti, abychom si hráli, jak rytíř dobývá princeznu."
Chválit a povzbuzovat dítě je stokrát účinnější než hrozit a trestat.
Zklamání v lásce zapříčiňuje neštěstí v mládí, zklamání nad ctižádostí ve zralém věku a zklamání pro nevděčnost ve stáří.
Srdce člověka prahne po jiném srdci, nenalézá-li je však, postačí si samo sobě.
Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě je věčný, neplodí a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.
Odvaha je strach, který se modlí.
Neštěstí národa je v tom, když se začnou deformátoři vydávat za reformátory.
Muž má jedinou lásku - svět, žena má jediný svět - lásku.