Když něco nenávidím, ochuzuji se o něco. Když miluji, jsem bohatší o to, co miluji.
Muži se děsí malérů. Dopustili by se nevím čeho, nevím jaké posedlosti, nevím jaké lži, jen aby se vyhnuli scéně.
Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.
Být ženou je něco tak zvláštního, tak smíšeného, tak složitého, že to žádný přívlastek nevyjádří, a mnoho přívlastků, které bychom chtěli vyslovit, by si odporovalo do té míry, že to může snést jenom žena.
Kdo není milován je sám i uprostřed davu.
Málokteří lidé mohou být šťastni, aniž by nenáviděli nějakou osobu, národ nebo tvora.
Mladý muž nemající rodičů může ovšem požádati o ruku své vyvolené sám. Nejlépe, vyloží-li napřed otci listem svoji situaci a vyžádá si od něho dovolení k návštěvě.
Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.
Jak je možné, že žena zpozoruje vlas na saku svého muže ze vzdálenosti pěti metrů, ale když sedí za volantem nezpozoruje strom?
Socialismus nebo smrt!
Chcete-li, aby vám lidé věřili, musíte učinit pravdu neuvěřitelnou.
Muži trpí velkými myšlenkami více než velkými láskami.
Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.
Okamžik ve kterém ukážeš svoji slabost, se může stát tím posledním.
Z jeho nadávek usuzuje na jeho náboženství.