Člověk slevuje ustavičně, a v tom je vlastně celá životní filozofie: slevovati z ideálů svých a mladistvého poblouznění.
S pohledy je tomu v lásce jako s doušky vína - první je lhostejný, druhý zaujme, třetí okouzlí.
Všichni silní lidé milují život.
Čas je onen brus, který ty surové milostné záležitosti dvou lidí teprve vybrousí do náležité podoby, buď lásky nebo nenávisti.
Do důsledku nenávidět bývá ještě obtížnější než do důsledku milovat.
Veselí je vzpoura proti tragédii života - jediná vzpoura, která zdánlivě končí vítězstvím.
Bozi rozum vštěpují nám lidem, nejdražší náš majetek.
Podstatou člověka je pravda. Pokud se člověk vzdá pravdy, vzdává se sám sebe. Není tu řeč o lhaní, nýbrž o jednání proti vlastnímu přesvědčení.
Proti stáří je třeba bojovat jako proti nemocem.
Umění je činnost smyslů, činnost živelná jako primární emoce lásky, hněvu nebo strachu.
Kruci, to by se žilo, kdyby si dalo žít.
Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky.
Lásky druhých jsou nám na hony vzdáleny.
Klid je pomilováníhodná paní a bydlí blízko moudrosti.
Každý si stěžuje na svou paměť, nikdo na svůj rozum.