Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak - či ještě k tomu - je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.
Slušný člověk chtíči buď odolává, nebo jej nazývá touhou.
Tragédie manželství spočívá v tom, že ženichovi už v den svatby připadají všechny drůžičky půvabnější.
Uzavřel jsem před omylem dveře svojí duše. Pravda řekla: „Jakpak já teď dovnitř dostanu se?“
Jest se mi podrobiti všem nesnázím, které již lidé zdolali.
Není na světě člověk tak chytrý, aby znal celou svoji hloupost.
Neuróza je často signálem, že je třeba v životě něco změnit, že jsme vešli do slepé uličky a tím zabrzdili normální vývoj.
Člověka, který může ztroskotat na svých ideálech, nazýváme životaschopným.
Člověk musí denně sám sebe přesvědčovat o tom, že toho druhého miluje. Kdyby ho o tom přesvědčoval ten druhý, nikdy by ho nemiloval.
Mladá paní máte raději v rodině manžela nebo vysavač ?
Pohlavní spojení není jen rozkoš těla. Je to především vzlet vzhůru a obcování s vesmírnými silami.
Není těžké pochopit, těžké je přijmout.
Kdo nebyl někdy v životě pošetilým, nebyl nikdy moudrým.
Zlo oplácet dobrem, ale nikoho se nebát. Ani pražádného lidského činu, protože pokud člověk zlo oplácí dobrem a šíří jen dobro za všech okolností, bude se povznášet stále výš a nikdy nepoklesne.
Děti vychované – rodičům věnec; děti zpovykané – rodičům konec.