Ženy nikdy nedokáží být jen dočasnými hosty, neumějí to. Všechny se v skrytu duše usídlují natrvalo, s tupou, pudovou úporností budují domovy za potop a válek, v předvečer vpádů, v dobách, kdy se hroutí státy.
Manželství bude i dále prakticky nevyhnutelné; čím dříve si to uvědomíme, tím spíše se dáme do práce, udělati je slušným a rozumným.
Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud.
Postranní myšlenky, s nimiž přijímáš zlo, nejsou tvé, nýbrž náležejí zlu... Jakmile jednou přijmeme zlo, nežádá už, abychom mu věřili.
Kdyby hlupáků nebylo, kde by se brala moudrost?
Pro muže je lež poslední záchranou v nouzi, pro ženu první pomocí.
Nepřítel je člověk, z něhož musíš udělat buď přítele, anebo sluhu.
Dospělý je ten, kdo umí být šťasten sám se sebou.
Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.
Mluvit pravdu je trapné. Ale muset mluvit lež je mnohem horší.
Vyslanec je v diplomacii hodnostář vyslaný do cizí krajiny jako ztělesnění nepřátelství jeho panovníka.
Manželství v rozkladu dokáže vykřesat z obou partnerů ty nejhorší vlastnosti.
Člověk, jenž jako fyzická bytost se stále obrací mimo sebe a myslí si, že jeho štěstí leží mimo něj, nakonec svoji pozornost obrací do svého nitra a zjišťuje, že zdroj štěstí nosí v srdci.
Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života.
Přátelé jsou příbuzní, které si člověk vybírá sám.