Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě, a vždy k životu.
U mužů dobrého vkusu máme rádi, aby nám lichotili.
Nejdříve si knihu koupíš, potom si ji přečteš. Kolik spisovatelů by zemřelo hladem, kdyby tomu bylo naopak.
Co je život? Přelud jen, bajka, stín a hříčka pěn, málo váží vrchol štěstí, neb snem celý život jesti.
Přátelství mezi dvěma ženami není nic jiného než spiknutí proti třetí.
Nadměrná sláva je osudná: do strmých štítů nejspíše Diovy blesky bijí.
Rozum může být často rád, když se ho ujme něčí hloupost.
Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.
Pomyslete, kolik rozumu a energie se vynakládá na to, aby se lidem ukázalo, jak jsou špatní. A představte si, že by se všechna ta energie vydala na to, aby se lidem ukázalo, co je v nich dobrého.
Většina dnešních knih vypadá, jako by byly sepsány zajeden den, a to z knih, které byly přečteny den předtím.
Závist se sytí, když žijem. Když umřem, zanikne také.
Vojenský stav je přizpůsoben lidské povaze také v tom, že se v něm nikdy nemyslí a je jasné, že člověk není stvořen k myšlení.
Nepříjemnosti, které ho potkají, nebude dobře snášet ten, komu nebylo nikdy nic odepřeno, komu starostlivá matka vždy utřela slzy, o kterého se vždy staral vychovatel.
Není horšího neštěstí než to, že se člověk začíná bát pravdy, aby neukázala, jak je špatný.
Motlitba je výjev citu - jako přátelství.