Největším štěstím a největším neštěstím je nic víc si nepřát.
Co se dá udělat pro ženu ve společnosti? Nic. O samotě? Vše.
Je těžké milovat někoho kdo o tom neví. A ještě těžší milovat někoho kdo o to nestojí.
Francouzi o svých ženách téměř nemluví, bojí se totiž, aby o nich nemluvili před lidmi, kteří je znají lépe než oni sami.
Na lásce je zajímavé právě to, že jen ta nešťastná nás může alespoň chvílemi činit vskutku šťastnými.
Kdo žije nadějí, umírá hlady.
Usmívej se na toho kdo ti nejvíc ublížil aby neviděl jak moc tě to bolí.
Když chceš, hledáš způsob. . . Když nechceš, hledaš důvod. . .
Chtěj to co máš rád, nebo budeš muset být rád za to, co dostaneš.
Ve vnější politice je západ jako žena, která se brání znásilnění tím, že se sama nabízí.
Ani světská moc, ani bohatství, jen žezlo vědy přetrvá věky.
Netrap se lidmi ze své minulosti, existuje totiž důvod, proč se nedostali do tvé budoucnosti.
Miluj rozum! Láska k němu Tě vyzbrojí proti nejtvrdším útokům.
Je to zákon života - jakmile se před námi zavřou jedny dveře, otevřou se jiné. Ale tragédií je, že pořád hledíme na ty zavřené a nevšímáme si těch otevřených.
Z čeho odvozujete privilegium a moc rodičů, když ačkoli jste starý člověk, děláte věci horší než vaše dítě?