Tato myšlenka sdílela osud mnoha jiných užitečných záměrů: byla totiž schválena a zapomenuta.
Nespravedlnost člověk nepozná, dokud není páchána na něm samotném.
Člověk je zodpovědný sám sobě za získání nebo ztrátu svého života.
Nespadne s mostu, kdo chodí rozumně.
Zdvořilost je odstup, který udržují rozumní lidé.
Štěstí lidi zmate víc než neštěstí.
Jistého přítele poznáme v nejisté situaci.
Kolik peněz kdo vlastní a ve své pokladně chová, tolik důvěry má.
Poznat, nakolik mohu a dovedu být nešťasten, je svého druhu štěstí.
Nejsme svobodni milovat, co chceme.
Je někdy slovo jako mocný klíč, jenž otevírá zámky silné tak jako osud sám.
Hned za láskou kráčí v jedné řadě nenávist, jež ji zastupuje.
Hanba je člověku, když se mu dává rada, aby v pracovitosti napodoboval mravence; dvakrát mu však hanba, když rady té neuposlechne.
Nebýti lásky, lidé by zemřeli touhou, že nemohou stát se tím, čím chtějí být. Láska přišla na svět proto, aby každý poznal výsostnost zázraku - že je právě tím, čím je.
Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba a máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu.