Obyvatelé velkoměst jsou lidé, kteří přišli z venkova do města tvrdě pracovat, aby si pak mohli dovolit přesídlit na venkov.
Umění umírat by bylo nejlehčí, kdyby mu náš strach nedodával takové váhy.
Mezí tím, kdo se opíjí láskou a kdo alkoholem, je jediný rozdíl. Alkoholik zůstává věrný své značce.
Na své nepřátelé musíme dávat pozor, neboť nikdo nezpozoruje naše chyby dříve než oni.
Vláda založená na nespravedlnosti nemá nikdy dlouhé trvání.
Jak krásná je smrt toho, kdo hodně miloval!
Žárlivost je buď projev hloupého děcka v člověku nebo chorobné zatmění duše.
Která že je největší z lidských ctností? Čekat, čekat a zase čekat. Toť ctnost všech ctností, umění všech umění, tajemství všech tajemství.
Muž smí chtít po ženě cokoli, ale nechce-li jednat jako surovec, musí jí umožnit, aby jednala v souladu se svými nejhlubšími sebeklamy.
Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.
To, že si člověk uvědomí bezesmyslnost pozemského života, jej nutí vsadit na to, že Bůh existuje, i přes nemožnost dokázat toto přesvědčení.
Člověk se naučí milovat teprve, až už nemá k lásce sil.
Teprve až smrt zarámuje život, portrét je doopravdy zavěšen na zdi.
Jak strašný by byl svět, kdyby se nerodily ustavičně děti, jež sebou přinášejí možnost dokonalosti a nevinnost.
Láska je pochodní života, která má zaplašovat stíny nejistoty a zatím je vyvolává.