Pod krásnou kůží se často skrývá nenávistná mysl.
Co milujeme se nás zmocňuje tak dokonale, že to chvílemi začínáme nenávidět.
Nemohu nenávidět toho, kdo mi už jednou byl milý.
Aj bez slova vieme, či nás niekto ľúbi, alebo či nás nenávidí.
Zrádci jsou v nenávisti i u těch, kterým dávají přednost.
Nenávist je možno podnítit jak dobrými, tak zlými skutky.
Nenávist k ostatním ničí tvou vlastní duši.
Posledním stupněm závisti je nenávist.
Sobeckost a sebeláska zdaleka nejsou totéž, naopak jsou to protiklady. Sobecký člověk se nemiluje příliš, nýbrž příliš málo. Ve skutečnosti se nenávidí.
Nemohou-li dívky milovat, nenávidí.
Nejhorším hříchem vůči našemu bližnímu není nenávist, ale lhostejnost.
Jestliže dav někoho nenávidí, je třeba, dříve, než jej odsoudíme, dobře uvážit, proč je tomu tak. Jestliže je dav někomu nakloněn, je třeba rovněž, dříve než si učiníme úsudek, dobře uvážit, proč je tomu tak.
Zlo, které působíme, nevyvolává takovou nenávist proti nám jako naše přednosti.
Nenávidíme nejistotu. Jsme toxikomani závislí na kontrole. Když cítíme, že kontrola chybí, děláme se nám zle. Cítíme nervozitu a stres. Proto se necháváme vést značkami.
Přišla jsem společně milovat, ne však společně nenávidět.