Jestliže dav někoho nenávidí, je třeba, dříve, než jej odsoudíme, dobře uvážit, proč je tomu tak. Jestliže je dav někomu nakloněn, je třeba rovněž, dříve než si učiníme úsudek, dobře uvážit, proč je tomu tak.
Co milujeme se nás zmocňuje tak dokonale, že to chvílemi začínáme nenávidět.
Je vlastní lidské povaze nenávidět toho, koho jsme urazili.
Nemohu nenávidět toho, kdo mi už jednou byl milý.
Zlo, které působíme, nevyvolává takovou nenávist proti nám jako naše přednosti.
Nenávidíme nejistotu. Jsme toxikomani závislí na kontrole. Když cítíme, že kontrola chybí, děláme se nám zle. Cítíme nervozitu a stres. Proto se necháváme vést značkami.
Nenávist je zastydlý hněv.
Zrádci jsou v nenávisti i u těch, kterým dávají přednost.
Nenávist k ostatním ničí tvou vlastní duši.
Existují tři druhy přátel: ti, kteří vás mají rádi, ti, jimž jste lhostejní, a ti, kteří vás nenávidí.
Aj bez slova vieme, či nás niekto ľúbi, alebo či nás nenávidí.
Posledním stupněm závisti je nenávist.
Sobeckost a sebeláska zdaleka nejsou totéž, naopak jsou to protiklady. Sobecký člověk se nemiluje příliš, nýbrž příliš málo. Ve skutečnosti se nenávidí.
Síla je v tom, ne nenávidět, když máme k nenávisti důvod.
Ať mne nenávidí, jen když se mne bojí.