Kdo byl stvořen, aby miloval, bude všechny milovat, i když jimi bude nenáviděn.
Ach ty přízemní povahy. I ta jejich láska se podobá nenávisti.
Člověk se od přirozenosti skládá z potřeby milovat a nenávidět, zbožňovat stejně jako opovrhovat, žádat si nebo odmítat. Tyto potřeby se však obyčejně ve svých projevech neopírají dost věcně o skutečný stav věcí.
Nenávist je zastaralý hněv.
Člověk je společenský tvor, který nenávidí své bližní.
Žárlivost je přechod mezi láskou a nenávistí.
Je přirozené, když syn občas nenávidí otce, matku také a někdy všechny lidi na světě.
Nenávist je špatný počtář.
Závist je nesmiřitelnější než nenávist.
Ten kdo chápe, není schopen nenávisti.
Axióma: Nenávist k měšťákovi je počátkem ctnosti.
Tato aptitude nemá schopnosti svaté krávy.
Nenáviděné vlády se nikdy neudrží dlouho. Kdo se příliš bojí nenávisti, nebude schopen vládnout; království střeží strach.