Ať osud do mne sebevíce bije, ať sebevíc mě raní, čím více strádám, tím víc plápolám.
Osud škodí mnohem snáze těm, kdo stojí vysoko.
Je někdy slovo jako mocný klíč, jenž otevírá zámky silné tak jako osud sám.
Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.
Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh, náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.
Zasejte skutek a klidíte návyk, zasejte návyk a sklidíte povahu, zasejte povahu a sklidíte osud.
I na řízení osudu byla kdysi kvalifikovaná božstva...
Srdce, které dovede čelit všemu, v dobách těžkých doufá a v dobách šťastných osudu se bojí.
Žena je osudově sugestivní: žije v jiném životě než ve svém vlastním, žije v našich představách, a neustále je zneklidňuje a oplodňuje.
Ne moc, která je pomíjející, ale duch, který trvá - to je naše cesta, náš smysl, náš osud.
Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?
Žena, která je tak neopatrná, že ji přistihli, si zaslouží svůj osud.
Spokojen se svým osudem, budeš žít šťastně.
Rozmary naší mysli jsou ještě podivnější než rozmary osudu.
Hra na náhodu skončila. Vezměte osud do vlastních rukou.