Chuďas je, kdo chce být bohatý.
Práce znamená vždy více než peníze, kterými ji platí. Peníze mizí, ale práce zůstává.
Bída s chudobou není totožná. Bída je následek příčin mravních, neřestí a lehkomyslnosti.
Chudoba je velká záře z nitra.
Peníze budou asi vždycky stejné. Jen lidské konání má mravní kategorii.
Bohatým není ten, kdo má zlato a stříbro, ale ten kdo se spokojí s málem.
Jediným skutečným bohatstvím člověka je jeho osobnost. Může mu být tím nejpodstatnějším zdrojem životního štěstí: je-li zdravá a harmonická, jsou-li její konflikty s okolním životem plodné, vede-li ho bezpečně v činu i v myšlení.
Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...
Peníze jsou lidská blaženost in abstracto: proto kdo už není schopen se z nich prakticky těšit, pověsí se na ně celým srdcem.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez úsměvu obešel. A nikdo tak chudý, aby se jím nestal bohatším.
Vzdělaný člověk má stále bohatství v sobě.
Peníze nám pomáhají snášet chudobu.
Pošpiněné ruce dostávají čisté peníze.
Čím více peněz, tím méně svědomí.
Peníze jsou lepší než chudoba, přinejmenším z finančních důvodů.