Bez přátelství není pravého života - bez přátelství je život nicotný.
Přítel, toť plamen srdce, zornice oka, moc paže, záštita zad.
Cit, jenž chybí v lásce, totiž jistota, činí přátelství nerozlomným a zdvojnásobuje jeho půvab.
Přítel je ten, před kým můžeme vylít své srdce, plevel i zrno, protože víme, že jeho něžná ruka to vezme a proseje, aby zachovala to, co stojí za to zachovat, zatímco zbytek odfoukne dechem své laskavosti.
Přátelství je možné jenom mezi dobrými lidmi.
Jestliže jsme si nevšimli, že vůči nám přítel ochladl, svědčí to o našem ochladnutí vůči němu.
Přátelství, které mohlo zmizet, nebylo nikdy opravdovým přátelstvím.
Přátelství stejně jako láska pramení z nedorozumění.
Přítel, i když ti odloučí, ženu zůstává přítelem.
I v přátelství i v lásce jsme šťastnější tím, co nevíme, než tím, co víme.
Řekové, kteří přece tak dobře věděli, co je to přítel, pojmenovali příbuzné slovem, jež je superlativem slova "přítel". To nikdy nepochopím.
Potají přítele napomínej, ale veřejně chval.
Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.
Přátelství je velká věc; jeho velikost nelze vyjádřit slovy, je možné ji poznat jen zkušeností.
Špatný přítel je jako stín. Za slunečného počasí se ho nezbavíš, ale když se zamračí, nenajdeš ho.