Přítel, toť plamen srdce, zornice oka, moc paže, záštita zad.
Dříve hleď, s kým bys jedl a pil, než co bys jedl a pil. Neboť život bez přítele je jako krmení lva a vlka.
Řekové, kteří přece tak dobře věděli, co je to přítel, pojmenovali příbuzné slovem, jež je superlativem slova "přítel". To nikdy nepochopím.
Potají přítele napomínej, ale veřejně chval.
Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.
Cit, jenž chybí v lásce, totiž jistota, činí přátelství nerozlomným a zdvojnásobuje jeho půvab.
Není natolik těžké za přítele umřít, jako najít přítele, za kterého hodno umřít.
Sobectví je jed každého přátelství.
Jestliže jsme si nevšimli, že vůči nám přítel ochladl, svědčí to o našem ochladnutí vůči němu.
Přátelství, které mohlo zmizet, nebylo nikdy opravdovým přátelstvím.
Žertem přítele ztratíš, ale nezískáš.
Přítele poznáte až v nouzi, která vás potkala jeho přičiněním.
Přítel je ten, před kým můžeme vylít své srdce, plevel i zrno, protože víme, že jeho něžná ruka to vezme a proseje, aby zachovala to, co stojí za to zachovat, zatímco zbytek odfoukne dechem své laskavosti.
Měj s přítelem raději strpení, než abys ho ztratil.
Prospěch z přátelské úsluhy je úsluha sama.