Věda se zrodila v kontextu pospolitosti, dokonce univerzálního bratrství.
Láska k rodině je ze všech ušlechtilých lidských citů tím nejčastějším a nejpevnějším a nanejvýš blahodárně působí na život každého z nás.
Z příživníka se stane daleko snadněji boháč než otec rodiny.
Šťastný je ten, kdo našel štěstí v rodině.
Rodina je protijed proti velkoměstu; pokoj plný dětí je něco jako vesnice.
Spolu celá rodina - dílo boží počíná.
Kde rodina v rozboji, tam je zlato na hnoji.
Lhát jsem uměl dřív než se postavit. Bylo to ovšem v naší rodině tak samozřejmé, že si toho nikdo ani nevšiml.
Teplo "rodinného hnízda" poskytuje duchovnu téměř celoživotně pocit klidu, bezpečí a jistoty.
Bratr mající oporu v bratru je jako opevněné město.
Pamatuj si jednou provždy, že nejméně ošklivá sestra je rodinnou kráskou.
Otec si stěžuje na líného, zkaženého syna, který se dal na špatnou cestu, rozhazuje jmění, trápí ostatní členy rodiny i otce samého: "Kdybych zplodil kámen, měl bych si na co sednout. Takhle nic."
Proč se říká mrtvému odpočívej v pokoji,když ten mrtvej nemá bejt z čeho unavenej.
Když slyším o Schrodingerově kočce, beru do ruky pušku.
Rodinný kruh často mívá podobu trojúhelníka.