Smrt, znovu tvoříc, zachovává.
Bud zdráv, císaři, ti, kdo jdou na smrt, tě pozdravují.
Stáří je třeba obávat se víc než smrti.
Ten, co prchal před smrtí, klid duše své nalezl až v ní.
Člověk by měl nesmírnou podnikavost a důvěru ve své síly a svého ducha, kdyby ho smrt nepoučovala, že nestojí mimo hmotu a že jsou věci, jichž překonati nelze nikdy.
Za tím kráčí Smrt, kdo z boje utíká.
Smrt je hořký truňk.
Dva štastní milenci neznají smrt a zánik, rodí se, umírají v životě bez přestání, jak sama příroda zůstávají věční.
Láska však, zdá se, je smrt v krásné masce.
„Žít a umřít před zrcadlem", řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.
Čestná smrt je lepší než hanebný život.
Někteří lidé se tak bojí smrti, že ani nezačnou žít.
Smrt je dobrá, přijde-li v boji za dobrou věc.
Nehledej smrt, ale pokud dojdeš na rozcestí, neváhej ji zvolit.
Láska sa v ňom zrodila pod krídlami smrti.