Strach ze smrti jest horší nežli smrt sama.
„Žít a umřít před zrcadlem", řekl Baudelaire. Nevěnuje se však dostatečná pozornost onomu „a umřít“.Žít, na to jsou všichni připraveni. Ale stát se pánem své smrti, to není jen tak.
Takovéhle jsou všechny ženské. Spíš se usouží k smrti, než aby od nějakého mužského upustily.
Život je běh ke smrti, běh, ve kterém se nikdo nemůže třeba jen na okamžik zastavit nebo zpomalit.
S původní srstí se smrti nedožije ani pes.
Naděje, která nás provází celý život, neopouští nás ani v hodině smrti.
Mnoho psů zajícova smrt.
Vy zloději, ničemo, bezectný chlape, vy byste prodal i vlastní matku! Nikdy jste nestál v bitevní linii a takto vydáváte na smrt nevinné. Jste jen výkal v punčochách!
Život je nejistý, smrt je zcela jistá.
I spánek je taková malá smrt.
Jméno smrti jest „Pojď sem!“. Všichni, které k sobě volá, jdou k ní hned, ačkoli se jejich srdce chvějí strachem před ní.
Uč se až do své smrti - nakonec dosáhneš toho, že budeš mít jako staří mudrci právo říci, že nic nevíš.
Nevěřím v posmrtný život. Ale pro jistotu si s sebou vezmu rezervní prádlo.
Smrt před očima ti buď den co den, a nikdy na nic nízkého nepomyslíš a po ničem nezatoužíš.
Bojujme za právo každého člověka na kolektivní život a individuální smrt.