Bud zdráv, císaři, ti, kdo jdou na smrt, tě pozdravují.
Smrt můžeš podstoupit jen kvůli své zemi, nebo kvůli své hrdosti.
Otroctví srovnáváme téměř se smrtí.
Nikdo neumírá příliš brzy, protože neměl žít déle, než žil.
Smrt, znovu tvoříc, zachovává.
Strach veliká věc a smrt holé nezdraví.
Čin dobrý, umírá-li nepochválen, jich tisíc ubíjí, jež za ním jdou.
Socialismus nebo smrt!
Vše, co se rodí, umírá. – Deficit omne, quod nascitur.
Takovéhle jsou všechny ženské. Spíš se usouží k smrti, než aby od nějakého mužského upustily.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
Nesmrtelnost slávy ponechme mrtvým, ale živým dejme nesmrtelnost lásky.
Dějiny jsou posmrtný soud, a proto žádný.
Básník neumírá svým tělem, ale na nezájem čtenářů.
Ó synu touhy! Popřej sluch tomuto: Nikdy smrtelné oko nepozná věčnou krásu, a neživé srdce se bude těšit vždy jen uvadlým květem. Neboť rovný hledá rovného a raduje se ze společnosti sobě podobného.