Proti narození a smrti nemáš léku. V mezidobí zachovej radost.
Taková už jsou lidská srdce. Co je v nich nejvznešenější, umírá nejdříve.
A marně svou modlitbou se bráníš naléhání stáří, vráskám a nezdolné síle smrti.
Umírání je vlastně účelem bytí.
Smrt se posmívá našim starostem.
Co je smrt? Konec nebo přechod?
Hanba vlasti je i mojí hanbou, rána vlasti je i mojí ranou, smrt vlasti je i mojí smrtí - ale také její život je i mým životem, také její sláva je i mou slávou.
Všichni zemřeme na vlastní smrt.
Mládenec žije jako král a umírá jako pes. Ženatý žije jako pes a umírá jako král.
Život člověka končí někdy cizí smrtí.
Někteří lidé se tak bojí smrti, že ani nezačnou žít.
Babička ... se smrti nebála a čekala ji, tak jako čekávala léto anebo psaní od tety Mařky.
Egalitářství jest princip protipřírodní a protibiologický, jehož důsledkem může být toliko zánik, smrt. Život – toť různorodost.
Nežije, kdo se smrti bojí.
Smrt škodí zdraví.