Humor je nejdůstojnější projev smutku.
Dodává i sláva duchu nemalé síly. Dokud ti štěstí bude přát, budeš přátel mít mnoho, smutný až přijde ti čas, zůstaneš úplně sám.
V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit.
Ze smutku se nezrodí žádný čin.
Ty smutné masky ženské tváře, namalované na ženské tváře.
Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje totiž životní sílu a veselá nálada prázdnin rozežene každý smutek.
Je-li vůbec něco smutnějšího než zneuznaný génius, je to nepochopený žaludek.
Déšť je smutný, protože nám připomíná čas, kdy jsme byli rybami.
Chceme-li být úspěšní, pak by náš smutek z prohry nikdy neměl být větší než radost toho, kdo nad námi zvítězil.
Člověk, to je pýcha, krutost, zrada, podlost, násilí. Sešlé lidské tělo, to je smutek, stud, strach, výčitka a naděje.
Člověk musí být buď smutný nebo veselý. Klid je teplý chléb pro jedlíky a spáče.
Obětovat svůj život, své štěstí, je vždy pouze smutnou a vyjímečnou nutností, nikoli naplněním věčného životního zákona.
Humor a satira jsou jako milenec a milenka; kde jednoho není, tam druhý smutně hledí.
Stáří není smutné proto, že se ztrácejí naše potěšení, ale naše naděje.
Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.