Velké štěstí dobře se snášet nauč.
Každý chce být šťastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.
Jen malá láska činí nás šťastnými, velká nám přináší utrpení.
Člověk nepozná jak je dobrý, dokud polovina jeho štěstí nezávisí na velkém hříchu.
Tajemství jak být šťastný je prosté: nemít potřeb a nespěchat.
Člověk zakusí, ať už je kýmkoliv, poslední štěstí a poslední den.
Člověk se musí učit, jak být šťastný, ale taktéž se musí učit, jak umírat.
Je-li život plný běd, je trapné snášet jej. Je-li šťastný, je hrozné jej ztratit. Jedno jako druhé.
Jak prostá a skromná věc je štěstí: sklenice vína, pečený kaštan, titěrný ohníček, zvuk moře.
Nemáme právo konzumovat štěstí, aniž bychom ho produkovali, právě tak jako nemáme právo konzumovat blahobyt, aniž bychom ho sami vytvářeli.
Lidé by byli štastnější, kdyby o své štěstí neustále neusilovali.
Člověk musí být zahraničním ministrem, aby byl šťastný.
Člověk je jen tehdy šťasten, dokud není šťasten.
Strasti spojují dvě srdce těsnějšími svazky než štěstí. Společná utrpení vytvářejí silnější svazky než společné radosti.