Jen malá láska činí nás šťastnými, velká nám přináší utrpení.
Účelem výchovy je učinit jednotlivce pokud možno způsobilým, aby nejprve založil vlastní štěstí a potom štěstí bytostí jiných.
Zahálka i krále i kdysi šťastná zhubila města.
Každý chce být šťastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.
Člověk nepozná jak je dobrý, dokud polovina jeho štěstí nezávisí na velkém hříchu.
Je-li život plný běd, je trapné snášet jej. Je-li šťastný, je hrozné jej ztratit. Jedno jako druhé.
Člověk zakusí, ať už je kýmkoliv, poslední štěstí a poslední den.
Jak prostá a skromná věc je štěstí: sklenice vína, pečený kaštan, titěrný ohníček, zvuk moře.
Člověk musí být zahraničním ministrem, aby byl šťastný.
Lidé by byli štastnější, kdyby o své štěstí neustále neusilovali.
Člověk je jen tehdy šťasten, dokud není šťasten.
Člověk se musí učit, jak být šťastný, ale taktéž se musí učit, jak umírat.
Nemáme právo konzumovat štěstí, aniž bychom ho produkovali, právě tak jako nemáme právo konzumovat blahobyt, aniž bychom ho sami vytvářeli.
Strasti spojují dvě srdce těsnějšími svazky než štěstí. Společná utrpení vytvářejí silnější svazky než společné radosti.