Tajemství jak být šťastný je prosté: nemít potřeb a nespěchat.
Jen malá láska činí nás šťastnými, velká nám přináší utrpení.
Zahálka i krále i kdysi šťastná zhubila města.
Každý chce být šťastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je.
Člověk nepozná jak je dobrý, dokud polovina jeho štěstí nezávisí na velkém hříchu.
Člověk zakusí, ať už je kýmkoliv, poslední štěstí a poslední den.
Je-li život plný běd, je trapné snášet jej. Je-li šťastný, je hrozné jej ztratit. Jedno jako druhé.
Jak prostá a skromná věc je štěstí: sklenice vína, pečený kaštan, titěrný ohníček, zvuk moře.
Člověk musí být zahraničním ministrem, aby byl šťastný.
Lidé by byli štastnější, kdyby o své štěstí neustále neusilovali.
Člověk se musí učit, jak být šťastný, ale taktéž se musí učit, jak umírat.
Člověk je jen tehdy šťasten, dokud není šťasten.
Nemáme právo konzumovat štěstí, aniž bychom ho produkovali, právě tak jako nemáme právo konzumovat blahobyt, aniž bychom ho sami vytvářeli.
Strasti spojují dvě srdce těsnějšími svazky než štěstí. Společná utrpení vytvářejí silnější svazky než společné radosti.