Filozofie snadno triumfuje nad neštěstím minulým i budoucím; přítomné neštěstí však triumfuje nad filozofií.
Člověka nic nečiní tak starým jako neštěstí.
Spravedlnost bez síly a síla bez spravedlnosti je strašné neštěstí.
Nosíme v sobě nevědomost, která nám způsobuje neštěstí.
Bázlivý hlas ministrů nikdy nedokáže donést ke sluchu králů stížnost nešťastníků, je třeba, aby křik lidu mohl proniknout až k trůnu.
Společné neštěstí je všem útěchou.
Člověk je nešťasten, když jej oklamali, nebo zradili přátelé, ale často velmi spokojený, když se klame nebo zrazuje sám.
Kdykoli nás postihne neštěstí, nechává štěstěna potevřená dvířka pro lepší časy.
Neštěstí třeba léčit vděčnou vzpomínkou na to, co jsme ztratili, a vědomím, že nelze odčinit to, co se stalo.
Co je to neštěstí vím a snažím se nešťastným prospět.
Co je to neštěstí, vím a snažím se nešťastným prospět.
Neštěstí stejně jako soucit se může stát zvykem.
Nešťastní lidé se často spojují.
Štěstí lidi zmate víc než neštěstí.
Filosofie hravě zdolává veškerá obrovská neštěstí v minulosti i v budoucnosti. Ale jedno jediné malé neštěstí v přítomnosti zdolá veškerou filosofii.