Dobrého přítele si važ daleko víc než peněz.
Peníze nám pomáhají rozvíjet svou vnější svobodu.
Mnozí dokáží utratit peníze za darebnosti a současně nemají na chleba.
Člověk bez lásky může být bohatý, zdravý, slavný, ale nemůže mít zdravou duši, protože neví nic o skutečných hodnotách.
Mezi zbohatlíkem a bohatým je rozdíl jako mezi vodou a vodkou.
Peníze vidí i slepí.
Člověk je zvláštní tvor! Děsí ho, přichází-li o bohatství, avšak zůstává lhostejný k tomu, že nenávratně míjejí dny jeho života.
Když promluví peníze, pravda zmlkne.
Víra nás dělá v slabostech silnými, v chudobě bohatými, v smrti živými.
Když ti peníze chybí, každý tě nerad vidí.
Touha po penězích ponižuje velké mistry, ba i umělecké řemeslníky, na obyčejné chamtivce.
Mladým se zdá, že peníze jsou to nejdůležitější v životě. Když zestárnou vědí to jistě.
Jsou krásné, tyhle ženy, které nám zabránily stát se polobohy tím, že z nás dělají otce rodin, měšťáky, stroje na vydělávání peněz, když nás zajaly, nachytaly na iluze, že z nás udělají bohy. Nejsou krásné?
Nejtěžší prokletí lidstva jsou peníze.
Sedí dva židovští žebráci na ulici, jeden z nich má plný klobouk stokorun a druhý ani korunu. Jde kolem Čech a rozlobí se na toho s plným kloboukem a říká: "Ty hamoune, ty se s tím chudákem nerozdělíš! Tak abys věděl, tobě nedám nic a tomu chudákovi, abych tě naštval, dám 500 korun! Čech to udělá a odejde. Po chvíli žebrák s plným kloboukem vezme těch 500 korun dá je do svého klobouku a pohrdavě utrousí: "Nás Židy bude někdo učit žebrat!"