Příroda sice tvoří nadání, ale osud mu teprve dá vyniknout.
Příbuzné nám uštědřuje osud. Ještě štěstí, že přátele si můžeme volit sarni.
Věc všeobecná je to, zdá se - strůjcem dobra jsme my, strůjcem zla osud zase. Ten často mýlí se, my máme pravdu vždy.
Osud je zbabělý pes, lekne se, když na něho zadupeš.
Obvyklým osudem nových pravd je, že začínají jako kacířství a končí jako předsudky.
Osud národa často záleží na dobrém trávení ministrově.
Osud je příčinná spojitost věcí.
Jde osud krokem, který nikdo nevidí.
Osudnou chybou vedení není skutečnost, že je příliš vzdálen od lidu, který řídí, nýbrž že se od něho nevzdálil dostatečně daleko.
Nadměrná sláva je osudná: do strmých štítů nejspíše Diovy blesky bijí.
Osud předkládá bohatý stůl, umírněnost však soběstačný.
Kam nás osud táhne opět a znovu, tam jděme.
Život není hledání zkušeností, ale hledání sama sebe. Objevíme-li vlastní stav do základu, všimneme si, že tento stav těsně souvisí s naším vlastním osudem, a dojdeme klidu.
Co je většího či statečnějšího než čelit zlému osudu?
Hlas srdce je jen ozvěna volání vlastního osudu.