Nenávist je zakuklená závist, že nejsme na místě nenáviděného.
Žárlivost je přechod mezi láskou a nenávistí.
Nenávidět lidi je jako spálit si vlastní dům, abyste se zbavili krys.
Je přirozené, když syn občas nenávidí otce, matku také a někdy všechny lidi na světě.
Nenávist je lásce blíž než mrazivá lhostejnost.
Vlastenectví nestačí. Nenávist ani hořkost nesmím cítit vůči nikomu.
Nenávist je morálnější než láska. Její důkazy se nedají zfalšovat.
Dospívající mládež nechová ke svým rodičům nenávist. Pouze jimi absolutně pohrdá, což je někdy zastřeno soucitem s nepatrnou mozkovou kapacitou rodičů, s jejich směšnými nápady, nespravedlivými příkazy a zřejmou senilitou.
Nenávist je možno podnítit jak dobrými, tak zlými skutky.
Zle zamilovat se neznamená mít rád. Člověk se může zamilovat a zároveň nenávidět. Pamatuj si to!
Žárlivost má jen krok k nenávisti.
Nenávist k ostatním ničí tvou vlastní duši.
Jestliže dav někoho nenávidí, je třeba, dříve, než jej odsoudíme, dobře uvážit, proč je tomu tak. Jestliže je dav někomu nakloněn, je třeba rovněž, dříve než si učiníme úsudek, dobře uvážit, proč je tomu tak.
Existují tři druhy přátel: ti, kteří vás mají rádi, ti, jimž jste lhostejní, a ti, kteří vás nenávidí.
Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.