Mládí se stářím kazí a ztrácí na ceně.
Marná věc je volat mládí, jakmile jsi zestárl.
Jak někdo může brát mládí vážně, když mu chybí zralost.
Mládí, jemuž se vše odpouští, samo neodpustí nic. Věku, který si všechno odpustí sám, si neodpustí nic.
Mládí se neodvažuje pohlédnout do zrcadla svědomí, když se vydává na cestu spravedlnosti, zatímco starý věk se v něm zhlíží - v tom tkví celý rozdíl mezi těmito dvěma údobími.
Mládí v své naději před ničím necouvá a stáří nemilosrdné je.
Mládí nikdy nepočítá s tím, že je mladé.
Násilí nechť násilím se odrazí a se slabostí se učme bíti v mládí.
Jestliže jsi neměl porozumění s mým mládím, nečekej, že je budu mít já s tvým stářím.
Mládí je božská nemoc, z níž se každý den trochu uzdravujeme.
Je absurdní chtít prodloužit život vždy a za každou cenu. Mládí je třeba prodloužit, mládí nebo alespoň sílu zralých let.
Líné mládí plodí nuzné stáří.
Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.
Stáří může být nešťastné a neradostné právě tak jako mládí. Srovnávám-li, nezdá se mi stáří i se všemi slabostmi, které přináší, bez radosti, jen zabarvení a zdroje těchto radostí jsou jiné.
Mládí je nejen v letech, ale i v myšlenkách.