Člověk se zrodil v řetězech, ale někteří lidé dobyli svobodu.
Jsou lidé, kteří mluví a mluví, až nakonec přece jen něco řeknou.
Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý; v podstatě ale má člověk s přibývajícími lety co dělat, aby se udržel tak chytrý, jako byl.
Oddělení lidských zdrojů pracuje se „vzduchem“ – lidskými dovednostmi. A ty jsou nejen stěží uchopitelné, ale navíc si většina lidí myslí, že jich má spoustu.
Nic tak nepřispívá ke zdokonalení člověka jako psaní memoárů.
Reálný život člověka je často život, který jsme nikdy nevedli.
Velký talent nemůže mít malý člověk.
Kulturní člověk - to je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící-se talent.
Nic tak nesnižuje člověka, který zasluhuje velké uznání za velký čin, jako když se pachtí ještě po drobných pochvalách za malichernosti.
Lidé vždycky hledají nějaký smysl, i když se z toho zrodí nesmysl.
Věk hraje roli, jen dokud člověk stárne. Teď, kdy jsem dospěl do vysokého věku, může mi být zrovna tak dvacet.
Ve schopnosti zažívat pocity štěstí musí být člověk předem tvrdě připraven. Vycepován životem. Něco ran, něco zklamání.
Nervní lidé jsou solí země: dali nám všechno, co máme velkého.
Neurotik je člověk, který staví vzdušné zámky, psychopat je člověk, který v nich žije, psychiatr je člověk, který si vybírá nájemné.
Máloco dráždí lidi tolik jako pilný člověk.