Lidé se učí mluvit, ale ze všeho nejdůležitější je vědět, kdy a jak mlčet.
Dějiny člověka jsou dějinami pojmů, o které postupně rozšířil své znalosti.
Když se člověk rozhodne něco udělat, čas si vždycky nějak najde.
Samolibost není v podstatě než omezenost - i když jí propadne člověk třeba geniální.
Chování si lidé navzájem předávají jako choroby.
Tvrdí-li lidé o něčem, že je to šílené, měli bychom se do toho pustit. Tvrdí-li o něčem, že je to dobré, znamená to, že to už dělá někdo jiný.
Potřebuje-li něco zvíře, ví samo, kolik potřebuje. Potřebuje-li něco člověk, nepozná to.
Kde je láska k lidem, tam je i láska k umění.
Být nespokojený je snadné. Proto se moudří lidé nespokojenosti vyhýbají a stydí se za ni.
Básníci nejsou jenom lidé krásna. Jsou také - a především - lidé pravdy.
Každý člověk užívá práci jiných lidí, a proto, nemá-li být zlodějem, musí se sám namáhati a dávati jiným svou práci za to, co bere od nich.
Nikde nepoznáš lépe charakter člověka než na nemocniční posteli.
Někteří lidé nedělají chyby, protože se nikdy nepokusili dělat něco, co stojí za to.
Nad nevděčného člověka nic horšího země nerodí.
Lidé nemají smysl pro proporce. Dar ve výši sto tisíc dolarů, jeli věnován z příjmů třiceti miliónů dolarů, není nic, nad čím by bylo propukovat v hysterický obdiv a pochlebování.