Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.
Život je někdy velmi skoupý, uplynou dny, týdny, měsíce a roky, aniž člověk zažije něco nového. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř se vřítí lavina. V jednu chvíli nemáte nic, a najednou máte víc, než dokážete přijmout.
Častý smutek člověka ničí.
Pravda má jednu velkou výhodu: člověk si nemusí pamatovat, co řekl.
Nezáleží mi na tom, jestli to sbohem řeknu smutně nebo rád, ale když odněkud odcházím, tak si chci uvědomit, že odcházím. Když to člověk neví, je mu pak ještě hůř.
Rozumný člověk se přizpůsobuje světu kolem sebe. Nerozumný se vytrvale snaží přizpůsobovat svět sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech
Lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby bylo pravda.
Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.
Žádný moudrý člověk netrestá proto, že se stala chyba, nýbrž aby se neopakovala.
Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno.
Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.
Teď když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a potápět se jako ryby, zbývá už jen jediné - naučit se žít na zemi jako lidé.
Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví novinku.
Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.
Uč se z cizích chyb, neboť život není dost dlouhý, aby je člověk spáchal všechny sám.