Láska je životním románem ženy a fejetonem pod čárou v případě muže.
Truchlit pro ztrátu někoho, koho milujeme, je přímo štěstí v porovnání s nutností žít s někým, koho nenávidíme.
Láska buď neodpouští nic, nebo odpustí všechno.
I ten, kdo nikdy nebásnil, přec stát se může silou lásky básníkem.
Idioti jsou jako láska - snadno je nalézáme kolem sebe, těžko je hledáme v sobě.
Láska je možná, jsou-li duše oddělené. Jsou-li spojeny, láska je zřejmě nemožná.
Ženy nutno milovat takové jaké jsou, anebo žádné.
Hovořit o ženách znamená myslet na krásu a lásku.
Duchovní láska je radost z totožnosti, tělesná z rozdílnosti.
S jednou láskou člověk v životě nevystačí, ale dostane se s ní nejdále.
Stárnoucí žena se zuřivě upíná k lásce jak k jediné náplní života, a to, co pokládáme za poslední rozmar ženy, bývá mnohdy její první vášnivá láska.
Miluji hříšníky! Je v nich více lásky než ve světcích.
Velká láska opovrhuje výhodami, malá z ních žije.
Kdo nepozná přírodu skrze lásku, ten ji nepozná vůbec.
Láska je náměsíčnost ducha.