Láska je prchavá vždy, přijde a hned je ta tam.
Nejvděčnější reakci vyvolávají jarní květiny jako poslové ročního období, na které každý netrpělivě čeká jako na lásku.
Milovat každého je totéž, jako nemilovat nikoho.
Och, příznaky lásky! Kdo má tolik jemnosti, aby rozeznal ruměnec hněvu od milostného uzardění.
Být milován, to není ještě všechno: chceme být oceněni, a to můžeme dosáhnout jen od bytosti, která se nám podobá.
Člověk je plný chyb a velký dluh má - lásku …
Láska není totéž co štěstí - je heroismus.
Umění je tím zvláštní a krásné, že v něm nelze lhát. Je možno lhát v lásce, v politice, v medicíně, je možno oklamat lidi i samotného Pánaboha, avšak v umění klamat nelze.
Láska je počátkem všech vědomostí, stejně jako je oheň počátkem světla.
Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.
Ze všech ostatních láskách hledá člověk podobu první lásky.
Vše co je v lásce bez obtíží, je její zkázou.
Láska znamená, že někomu působíme radost ze života tím, že uspokojujeme své vlastní přirozené pudy.
Láska jako taková, má svá vývojová stadia. Zpočátku je to nedospělost, pak zrání a nakonec únava.
Žena se dá zabít z lásky, ale nedá se zabít ze zásady.