Nikdy nemůžeme milovat ty, jímž se nemůžeme smát. V naprosté dokonalosti je cosi nadlidského, co tíží mysl a srdce.
Žádný muž nikdy přesně neví, proč ho žena miluje.
Šťastím je iba láska. A láskou šťastie.
Co svět světem stojí, žádná žena ještě neuškrtila muže, který jí vyznal lásku.
Láska mezi milenci je šťastná jen v normě přátelství, nikoliv ve formě manželství.
Člověk si nemůže koupit východ slunce nebo já nevím, oko studánky. Ale samozřejmě není k zaplacení ani cit, vztah, láska, smysl pro humor a celková citlivost.
Láska je nakažlivá nemoc. Čím víc se jí bojíme, tím spíše nás postihne.
Láska je jako měsíc: když naroste, zmenšuje se.
Jen jednou denně slunce vyjde, jen jednou pravá láska přijde.
Ztrácí se vzdálená láska, nová však přichází hned.
Láska by měla být v životě člověka tak velkou stavbou, že s ní nebude nikdy hotov.
Právě to co se ti nelíbí, musíš milovat tím více, abys k tomu nebyl nespravedlivý a zůstal dobrým člověkem.
Láska a nenávist jako noha nohu doplňuje, aby byl možný pohyb, jsouce obě poslušny jedné vůle.
Láska je úsilí, které vynakládá muž, aby se spokojil s jednou ženou.
Milovat znamená nacházet v jiném sebe samého.