Žena většinou oplakává smrt svého drahého ne proto, že ho tolik milovala, nýbrž aby prokázala, jak si zaslouží, že on miloval ji.
Moje poučka "lidé, milujme, co milujeme", se opírá o základní pravdu. Ta základní pravda zní "jsme lidé a milujeme.".
Pro lásku je žena ochotna podstoupit jakékoli násilí.
Omylem lásky je, že chce být vždy šťastná.
Pakliže nás žena miluje, odpustí nám i naše nedostatky, pokud nás nemiluje, neodpustí nám ani naše přednosti.
Milovat nestačí, je třeba také umět milovat a umět naučit lásce.
Velká láska se zřídkakdy vyskytuje tam, kde je mnoho vzájemné krásy. Téměř vždy tam, kde je velké vzájemné poznání.
Láska je žula, srdce jsou jen z bláta.
V lásce je vina vždy společná.
Jestliže se moc milujete a ještě vám něco schází, pak se milujete málo!
Revmatismu a pravé lásce člověk věří, jen když na ně trpí.
Nemoc zničí v jedněch lidech odvahu, v jiných strach - ba dokonce lásku k životu.
Chcete všichni mít toliko lásku k možnosti. Já mám jen lásku k nemožnosti.
Dávat nový život je touha dvou jedinců spojit prostřednictvím lásky dobro s dobrem a vytvořit tak lepší.
Dát někomu své srdíčko a nemilovat, to je jako půjčit si peníze a nesplácet je.