Umělec musí milovat život a ukazovat nám, že je krásný. Bez něho bychom o tom pochybovali.
Idioti jsou jako láska - v malých dávkách téměř neškodní, ve velkých nebezpeční.
To, co má smysl na lásce, je hledání jediné ženy v podmínkách nespokojenosti se všemi.
Milostný styk těší daleko víc, je-li spojen s oddanou láskou. Ne v požitcích, které jsou kdykoliv po ruce, ale v požitcích, v něž se teprve doufá, spočívá hlavní půvab milostné touhy.
Stát se přítelem ženy, kterou jsme milovali, je slušná forma, jak na ni zapomenout.
Poezie nás učí jak ženy zbožňovat, próza nás učí jak je milovat, psychologie nás učí jak s nimi vycházet a právnická literatura nás učí, jak se s nimi rozcházet.
Láska je jediná neporazitelná moc na světě.
Láska není zapomnětlivá, jenom ráda zapomíná.
Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání.
Když tě miluji - co je ti po tom.
První láska nám určí jen směr, nikoliv vkus. Všechny ostatní jsou už jen hledáním vkusu v tom směru.
Platonická láska je doba mezi vzájemným představením a prvním polibkem.
Láska je božská, avšak milování samo není víc než živočišné.
Láska a svár střídavě získávají moc: láska sjednocuje všechny věci, ničí tak svět sváru a tvoří z něho ráj; svár však opět prvky rozlučuje a tvoří tento svět.
Žena buď miluje nebo nenávidí. Třetí možnost nezná.