Láska která není stálá, je bezvýznamný cit.
Člověk se nemá nikdy zpít při milování chtíčem do té míry, aby nebyl schopen lásky.
V okamžiku lásky trvá všecko navěky a nic víc neexistuje.
Na světě musí být něco jasného a krásného, něco, co člověka povznáší a očisťuje, a není-li to láska, co to je?
Mezi lidmi je tak málo lásky! Kdo umí milovat, neměl by dělat nic jiného.
Kam chodíš skrýt se lásko, když dva tě z duše vyženou. Kam chodíš skrýt se lásko, když překročí tě zraněnou.
Láska je marnivost a sobectví od počátku až do konce.
Vše, co člověk v životě dělá, a to včetně lásky, dělá v rychlíku, který se řítí ke smrti. Kouřit opium znamená tento rychlík opustit za jízdy; znamená to věnovat se něčemu jinému než životu: smrti.
Manželství neprodlužuje lásce život, pouze mumifikuje její mrtvolu.
Láska je něco za něco, ale manželství je něco za všechno.
Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.
Muž může být v lásce šťastný, jen když se udržuje na jejím povrchu. Uklouznou-li mu nohy a spadne do ní po hlavě, utone.
Člověk má důvody k lásce i důvody nemilovat a často je obtížné říci, které důvody jsou větší.
Ne ve výpočtech, ale v lásce se vědec nejčastěji mýlí.
Milujíce člověka, milujeme vlastní blaho, neboť dobrý člověk, který se stal přítelem, stává se blahem do té míry jak ho milujeme. Tak v přátelství každý miluje vlastní blaho.