Nevím, proč bych měl podporovat společnost pro zabránění krutosti vůči dětem, když to dítě pod námi mě budí několikrát za noc bez jakékoliv záminky, jen ve snaze dělat potíže.
Říkal tomu umělé dýchání, ale jak jsem nyní zjistila, budu s ním mít dítě.
Děti povídají, co činí - staří, co činili - blázni, co by činit měli - stateční, co by rádi učinili a rozumní, co se činit sluší.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Aby se ulehčilo ženám, byly vymyšlené košile, které se nešpiní, šaty, které se nežehlí, a děti, které se nevychovávají.
Metla vyhání děti z pekla.
Děti začínají tím, že své rodiče milují, později je soudí a zřídka, pokud vůbec kdy, jim odpouštějí.
Dnes už nejsou žádné děti.
Muži že jsou sentimentální, když si ponechají milenčin dopis? A co ženy, které si ponechají milencovo dítě...?
Ó děti žádostivosti! Odložte šat marnivosti a zbavte se hávu pýchy!
Kdo odmítají jít s námi ke společnému cíli, půjdou sami. Nepůjdeme k cíli jeden po druhém, ale vždy dva a dva. Když se poznáme dva a dva, všichni se poznáme. Budeme se vespolek milovat a naše děti se vysmějí temné báchorce o plačícím samotáři.
Malé děti - malé hoře, velké děti - velké hoře.
Král by měl dávat přednost vlasti před svými dětmi.
Jako mravenčí samička po spáření ztrácí křidélka, nyní již zbytečná, ba pro oplodnění nebezpečná, tak ztrácí též žena svou krásu hned po prvním nebo druhém dítěti. Snad se to děje dokonce z téhož důvodu.
Úspěch je dítětem dvou rodičů: vytrvalosti a přesnosti.