V přísnosti, již někdejší zhýralci projevují vůči mládeži, bývá cosi obzvláště ošklivého. Trestají mládež i za své někdejší přestupky a snad se mstí i za svou nynější nemohoucnost.
Trest se rodí v samotném okamžení hříchu.
Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje intelekt.
Velcí zloději často trestají menší.
Láska se dopouští i nejhoršího beztrestně.
Žena je muž, který byl potrestán.
Výčitky svědomí nevyvolává poklesek, nýbrž trest.
Zpřísňování trestů je jen marným pokusem omezených hlav, terorem si vynutit úctu k zákonům. Přitom je možno pozorovat, že země, v nichž jsou tělesné tresty nejhroznější, jsou zároveň zeměmi, v nichž jsou tyto tresty nejčastější.
Kdyby se grafomani trestali jako zloději, žháři a vrahové z vilnosti, měly by dějiny literatury o devět svazků méně.
Lhářův trest nespočívá v tom, že mu nikdo nevěří, ale v tom, že sám není schopen někomu věřit.
Popularita je trest, který vypadá jako ocenění.
Zlý trest je pro lakomce vlastní povaha.
Láska je trest za to, že nenecháme, aby zůstalo jen při rozmnožování.
Žít beznadějně v bídě překoná i trest.
V nebezpečí je ten, kdo nereaguje na běh událostí. (Kdo přijde pozdě, toho život potrestá.)