Na počítači nepíšu. Počítačů se bojím. Bojím se, že uprostřed rozepsané povídky v tom stroji dojde petrolej.
Láska je jako válka - snadné ji začít, ale nesnadné skončit.
Diplomacie je pokračováním války jinými prostředky.
Válka se co nevidět stane anachronismem.
Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo.
Není zuřivějších a krvavějších a déle trvajících válek na války způsobené růzností názorů, zvláště na věci bezvýznamné.
Ženy bojují za zákaz všech zbraní, mimo jazyka.
Demokracie je rovnost a to znamená, že každý musí taky akceptovat stejná pravidla hry. A nejenom to. Ony také metody politického boje mohou být všelijaké, ale musí zůstat v rámci nejzákladnější slušnosti.
Ženy jsou zaměstnáním zahálčivého muže, ale jsou osvěžením pro bojovníka.
To, čeho se bojíš, buď není velké, anebo netrvá dlouho.
Mezi lstí a podezřením vládne vždy válka, jen mezi vírou a důvěrou vládne mír.
Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.
Tak oni si myslí, že už nejsme vojáky od Slavkova.
Sluší se totiž, aby voják spíše poslouchal než mluvil.
Někteří stateční jdou na frontu proto, že se bojí zůstat v zázemí.