Víra není počátek, ale konec všeho vědění.
Věř, ale hleď komu. – Fide, sed cui vide.
Naivní je slovo, které výstižně popisuje toho, kdo věří, že tě opravdu zajímá, zeptáš-li se ho, jak se mu daří.
Pochybovat o všem nebo všemu věřit, to jsou dvě stejně pohodlná řešení, poněvadž jedno i druhé nás osvobozuje od myšlení.
Je to vždy tak, že kněz už dávno myslí na něco jiného, zatímco kostelník ještě věří v Boha.
Netřeba slov, věřte věcem.
Ten den, kdy začnete věřit, že jste úspěšní, je rovněž dnem, kdy jste úspěšní být přestali.
Člověk k sobě bytostně potřebuje někoho, komu by věřil natolik, že by na něho mohl svádět své chyby.
Člověk je jediným zvířetem, které se může nudit, pociťovat nespokojenost a cítit se vyhnaným z ráje.
Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno.
Člověk je již tak zařízen, že nejvíce věří svému zraku, mnohem více než sluchu.
Dluhy nejsou zlé, ale věřitelé.
Člověk je zvíře, vyjma mimořádné chvíle.
Chytrý světec se snaží věřit v boha i v ráji.
Dary, to můžeš mi věřit, ti získají lidi i bohy.