Víra je ptáče, které zpívá, ještě když je noc temná.
Naivní je slovo, které výstižně popisuje toho, kdo věří, že tě opravdu zajímá, zeptáš-li se ho, jak se mu daří.
Věř, ale hleď komu. – Fide, sed cui vide.
Pochybovat o všem nebo všemu věřit, to jsou dvě stejně pohodlná řešení, poněvadž jedno i druhé nás osvobozuje od myšlení.
Je to vždy tak, že kněz už dávno myslí na něco jiného, zatímco kostelník ještě věří v Boha.
Ten den, kdy začnete věřit, že jste úspěšní, je rovněž dnem, kdy jste úspěšní být přestali.
Netřeba slov, věřte věcem.
Člověk je jediným zvířetem, které se může nudit, pociťovat nespokojenost a cítit se vyhnaným z ráje.
Člověk k sobě bytostně potřebuje někoho, komu by věřil natolik, že by na něho mohl svádět své chyby.
Chytrý světec se snaží věřit v boha i v ráji.
Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno.
Člověk je již tak zařízen, že nejvíce věří svému zraku, mnohem více než sluchu.
Dluhy nejsou zlé, ale věřitelé.
Člověk je zvíře, vyjma mimořádné chvíle.
Dary, to můžeš mi věřit, ti získají lidi i bohy.