Chytrý světec se snaží věřit v boha i v ráji.
Věř, ale hleď komu. – Fide, sed cui vide.
Pochybovat o všem nebo všemu věřit, to jsou dvě stejně pohodlná řešení, poněvadž jedno i druhé nás osvobozuje od myšlení.
Je to vždy tak, že kněz už dávno myslí na něco jiného, zatímco kostelník ještě věří v Boha.
Na polopravdách je nejnebezpečnější, že skoro vždy se věří té nesprávné polovině.
Víra v jiné vrcholí vírou v lidstvo.
Víra není počátek, ale konec všeho vědění.
Člověk je již tak zařízen, že nejvíce věří svému zraku, mnohem více než sluchu.
Netřeba slov, věřte věcem.
Dary, to můžeš mi věřit, ti získají lidi i bohy.
Člověk je zvíře, které není ničím samo o sobě, ale může být vším.
Žádné zvíře by nepřišlo na něco tak ohavného, jako je opilství, a na něco tak povznášejícího, jako je pití.
Člověk může věřit buď na násilí, nebo na ideu.
Člověk k sobě bytostně potřebuje někoho, komu by věřil natolik, že by na něho mohl svádět své chyby.
Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno.