Když si půjčíš, poučíš svého věřitele; když půjčíš, poučíš se sám.
Většinou lidé věří, že uspokojivá budoucnost vyžaduje návrat k zidealizované minulosti, jaká skutečně neexistovala.
Nejdůležitější, čemu je se naučiti, je železná rezignace, fatalistický klidný názor na běh života, víra v pomíjejícnost všeho, nejen dobrého, ale i zlého, schopnost neoddávati se ani radosti ani žalu.
Snažím se pochopit, abych věřil.
Žádný nátlak ve věcech víry.
Kdo jednou křivě přísahal, tomu se potom nedá věřit, i kdyby přísahal při vícero bozích.
Uživej dne, co nejméně věříc následujícímu.
Budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům.
Společnost, která neuznává alternativu své víry a své ideologie, která nepřipouští debatu z obav, že by přišla o svůj myšlenkový monopol, skončí nakonec v bludném kruhu náboženských či ideologických dogmat.
Kdo nic neví, musí věřit všemu.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Hledači pravdy nesmí odmítat nové, od-vážné aspekty jen proto, že se nehodí do schémat myšlení nebo víry.
Patřím k těm, kteří věří s Nobelem, že nové technické objevy přinesou lidstvu víc dobra než zla.
Věř mi, skutečná radost je vážná věc.
Politik se musí na veřejnosti projevovat jako optimista. Je to profesionální optimista. Ale nakonec svému předstíranému optimismu sám začne věřit. Optimismus mu přejde z řečí do duše.