Vědět něco je chvályhodné, hříchem je nechtít se nic učit.
Je třeba se i učit, i v praxi upevňovat to, co ses naučil.
Tupce učit - jako umrlce léčit.
Čím víc se učíš, tím víc víš. Čím víc víš, tím víc zapomínáš. Čím víc zapomínáš, tím míň víš. Tak proč se učit?
Kdo se vzdělává jen tělesně, stává se příliš hrubým; kdo se omezuje na muzické vzdělání, stává se změkčilejším, než je mu prospěšno.
Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.
Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.
Učením jiných se učíme sami.
Lidi je třeba učit, jak mají myslet, a ne to, co si mají myslet.
Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa.
Škola je místo, kde se mnohdy pracně učíme něco, co pak už nikdy v životě nebudeme potřebovat.
Kdyby se Římané museli učit latinsky, neměli by čas dobýt svět.
Člověk buď nesní vůbec, anebo zajímavě. Musíme se učit také tak bdít - buď vůbec ne, anebo zajímavě.
Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce.
Musíš se učit tak dlouho, dokud je na světě něco, co nevíš.