Je lepší ztratit v životě vteřinu, než ve vteřině život.
Délka života závisí na vnějších věcech a nikoli na mně. Na mně jen záleží, jak prožiji čas, který mi byl určen.
Člověk musí mít něco, co by mohl zbožňovat, jinak je jeho život prázdný.
Kdo miluje, lépe žije, právě tak jako ten lépe chodí, kdo umí tančit.
Čím je život prázdnější, tím je těžší.
Někdo si žije nad poměry, někdo myslí nad poměry.
Člověk, který prožívá každý okamžik s takovou intenzitou, že se mu život stal rájem, že se mu život sám zdá být božským, nemá potřebu uctívat mrtvé sochy, mrtvé písmo, prohnilé ideologie a hloupé pověry.
Život, blahobyt a štěstí každého z nás a těch, jejichž životy s našimi souvisí, jsou závislé na tom, jak známe pravidla hry daleko složitější a obtížnější než jsou šachy.
Většina lidí raději umře, než aby myslela. A přinejmenším jednou v životě to i udělají.
Zkušenosti, které bychom my dospělí měli sdělovat mladým, nezní „Život už s vašimi ideály zatočí!“, nýbrž „Pevně zapusťte kořeny do svých ideálů, aby vám je život nedokázal vzít!“
Diogénes měl jediného otroka a ten mu utekl. Když mu ukazovali, kde je, soudil, že nestojí za námahu přivést ho zpátky. Prohlásil: "Byla by to hanba, kdyby Manes mohl žít bez Diogéna, a Diogénes bez Mana ne."
Ne bezdůvodně Řekové tvrdili, že každý mluví tak, jak žije.
Naslouchej, pozoruj a mlč, chceš-li v klidu žíti. - Audi, vide, tace, si vis vivere cum pace.
Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij.
Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.